Předčasná úmrtí 19: Nejznámější black metalová vražda nebo sebeobrana?

O životě Øysteina Aarsetha, jak se Euronymous reálně jmenoval, toho moc nevíme. První informace se zabývají až kytaristovou dospělostí ve spojistosti s Mayhem, jednou nejznámějších black metalových kapel. Tu založil spolu s baskytaristou Necrobutcherem a bubeníkem Manheimem. Spolu poměrně rychle vydali první demo Pure Fucking Armageddon i debutovou desku Deathcrush. Debut vyšel na Euronymově nově založeném labelu Posercorpse Music, který později přejmenoval na Deathlike Silence Productions.

Obchod jako symbol metalu

Kytarista si zároveň v Oslu otevřel obchod s hudbou jménem Helvete (norské slovo pro Peklo). Euronymous zde prodával nahrávky black metalových kapel, jež na vlastním labelu vydával a současně i některé rané nahrávky death metalové. V Helvete se scházel i se členy ostatních kapel. V roce 1992 začal jeho spor s novým členem Mayhem, Count Grishnackhem, známějším pod skutečným jménem Kristian „Varg“ Vikernes. Sám Varg tvrdí, že na začátku stála Euronymousova neschopnost vrátit mu půjčené peníze, které kytarista vložil do výlisků prvního alba Burzum, Vikernesova one-man projektu. Po prodání všech vylisovaných desek Burzum splatil svoje dluhy, ale Vikernesovi nevrátil ani pětník.

Varg na Euronymouse nezanevřel, z části i proto, že další nahrávky Burzum měl ve vlastní režii. Prý ale nechtěl, aby kytaristův obchod zkrachoval, protože prodával i hudbu jiných interpetů. Souhlasil tak s nabídnutým rozhovorem, kterým měl Helvete i celý black metalový žánr zviditelnit. „Při rozhovoru v lednu 1993 jsem strašně přeháněl, a když novinář odešel, strašně jsme se tomu s přítomnou dívkou smáli, protože mu očividně nedošlo, že si z něj dělám legraci.“ Žurnalista ovšem jeho očividně znepokojující řeči vážně bral, článek vydal a hned tom Vikernese zavřeli do vězení. Euronymous musel dokonce zavřít obchod, protože rozhovor skutečně svůj účel splnil. Kytarista však z náhlé pozornosti nedokázal vytěžit vůbec nic. Začal Vikernese podezírat, že za jeho pozdější problémy může hlavně on.

Plánovaná smrt

Podle Varga odstartoval své čekání na smrt sám Euronymous. „Později se k Mayhem přidal další kytarista, Snorre W. Ruch z Thorns (…) V ten moment začal Euronymous plánovat moji smrt. Chtěl mě zabít. Jeho pohledem jsem byl já tím problémem, proto pokud mě zabije, tak problém zmizí. Jeho problém ležel v tom, že do svého plánu zasvětil několik lidí z metalové branže. A oni to řekli zase mně. (…) V jednu chvíli zavolal Snorreovi, který bydlel u mě v bytě, a Snorre mě nechal poslouchat, co mu Euronymous povídá. Říkal mu, že „Varg musí nadobro zmizet“ a podobně. Tím potvrdil to, co se předtím doneslo ke mně.“
Ve stejný den poslal Euronymous Vargovi přátelskou výzvu, zda-li by se nemohli sejít nad jedním nepodepsaným kontraktem. „Vypadalo to, že na mě chce ušít boudu. Podle jeho přátel se se mnou chtěl sejít, omráčit mě, svázat a hodit do kufru auta. Pak by odjel z města, přivázal mě ke stromu a natáčel, jak mě pomalu týrá k smrti. (…) Ve stejný den jsem se rozhodl zajet za ním do Osla, dát mu podepsaný kontrakt a říct mu, ať se jde vy*rat.“ S Vikernesem jel i Snorre, který chtěl Euronymousovi ukázat nové kytarové riffy. Od této chvíle se oficiální a Vikernesova verze liší. Dáme přednost druhé.

Konečná konfrontace

Auto s oběma vyjelo z Bergenu v devět hodin večer a před bytový dům v Oslu dorazilo kolem třetí-čtvrté hodiny ráno. „Snorre si chtěl zakouřit, tak počkal dole. Euronymous na mě čekal ve dveřích bytu, vypadal nervózně, a já mu podal smlouvu. Pak jsem se ho zeptal, co to na mě ku*va chystá, a když jsem popošel o krok blíž, tak zpanikařil a kopnul mě do hrudníku.“ Začal boj. Vikernes prý sledoval Euronymouse, jak běží do kuchyně a domyslel si, že nejspíš spěchá pro nůž nebo jinou zbraň. Sám proto vytáhl vlastní nůž a zkoušel ho zastavit, obával se totiž brokovnice nebo jiné zbraně. Euronymous ale žádnou zbraň neměl (policejní ohledání místa činu později vyloučilo jakoukoliv zbraň v bytě) a po krátké honičce vyběhl z bytu ven. Vikernes, který byl těsně za ním, ho stihnul bodnout. Venku se potkali se Snorrem, jež mezitím dokouřil a hledal je. Protože ale v domě nebylo světlo, pomáhal si s luštěním nápisů na dveřích zapalovačem. Najednou se před ním jako duch zjevil křičící Euronymous jen ve spodním prádle a od krve. Před soudem pak Snorre tvrdil, že v ten moment šokem omdlel a nic si nepamatuje. Euronymous se pokoušel zachránit si život útěkem, křikem a bušením do sousedovic zdí a zvonků, ale srazil ze zdi lampu, do jejíž střepů následně spadl a pořezal se. Vikernes se nad ním zastavil, bránící se Euronymous se pokusil ho znovu kopnout, ale to už mu vrah zasadil fatální úder.

Proces plný otazníků

Představená Vikernesova verze má několik nejasných míst, stejně jako ta oficiální, která tvrdí, že vrah bodnul celkem třiadvacetkrát. Varg naopak další řezné rány svádí na zmíněnou rozbitou lampu. Tak jako tak byl Varg Vikernes o několik měsíců později odsouzen k 21 letům vězení, nejtěžšímu trestu norské justice. Během soudního procesu tvrdil, že je celý případ zmanipulován médii a policií a hlavně popíral, že by Snorre W. Ruch měl s vraždou cokoliv společného. Soud však i přes Vargovo tvrzení odsoudil Ruche k osmi letům vězení a ještě víc zamlžil pravdu.

Vikernes byl propuštěn o patnáct let později, v březnu 2009. Hned po odchodu z vězení vydal další album Burzum s názvem Belus.

Zdroj: burzum.org; wiki